Slovo | Význam | Zobrazeno | Naposledy |
---|---|---|---|
do (s 2.p.) | do (předložka) - určuje směr (Idu do Zďechova.), naznačuje podobu (Ten ogar sa nese do Šulákú.), stanovuje míru (Ruky mám rozpukané do živého masa. Do třetice všeckého dobrého. Máme všeckého do Boha.), určuje účel (Boty do błata. Širáň je dobrý do déšča.), a také způsob (Nadáváł mu do hňupú. Je ňe do płaču. On je do svjeta, doma neubude. Do by to do ňeho řek. Vysmíł sa mu do očí.) | 48 × | 1. 1. 1970 0:00 |
Náhodný špás
Před hospodú zastaví žebřiňák. Zmrzlý vozka zleze z kozlíka, vejde dovnitřka a praví hospodskému: „Dajte ně dva kýble rumu pro moje koně!“ Hospodský si ho přeměří a ptá sa: „A co si dáte vy? Též rum? Venku je zima jak v Rusku...“ - „Já nic, já nemóžu - kočíruju!“
zdroj: Vyškeřák 4/2011, (Štěp)