| Slovo | Význam | Zobrazeno | Naposledy |
|---|---|---|---|
| do (s 2.p.) | do (předložka) - určuje směr (Idu do Zďechova.), naznačuje podobu (Ten ogar sa nese do Šulákú.), stanovuje míru (Ruky mám rozpukané do živého masa. Do třetice všeckého dobrého. Máme všeckého do Boha.), určuje účel (Boty do błata. Širáň je dobrý do déšča.), a také způsob (Nadáváł mu do hňupú. Je ňe do płaču. On je do svjeta, doma neubude. Do by to do ňeho řek. Vysmíł sa mu do očí.) | 104 × |
Náhodný špás
Lapjá dva myslivci v šenku u piva a borovičky a jeden se ptá druhého: „Jaký si mjél letos v sezóně najvěčí úlovek?“ - „Pětadvacet ježkú.“ praví ten druhý. - „Cože? Na xo ti budú, proboha?“ - „Mně na nic, ale roba chcéla, ať střelím neco na kožuch pod stromeček pro tchýňu!“
zdroj: Vyškeřák 4/2011, (Štěp)