| Slovo | Význam | Zobrazeno | Naposledy |
|---|---|---|---|
| do (s 2.p.) | do (předložka) - určuje směr (Idu do Zďechova.), naznačuje podobu (Ten ogar sa nese do Šulákú.), stanovuje míru (Ruky mám rozpukané do živého masa. Do třetice všeckého dobrého. Máme všeckého do Boha.), určuje účel (Boty do błata. Širáň je dobrý do déšča.), a také způsob (Nadáváł mu do hňupú. Je ňe do płaču. On je do svjeta, doma neubude. Do by to do ňeho řek. Vysmíł sa mu do očí.) | 53 × | 1. 1. 1970 0:00 |
Náhodný špás
Ide chlap po ulici, v ruce urnu a vidno má skvělú náladu. Směje sa pod fúsy, natřásá sa, hupčí a hvízdá si. Vidí ho iný a ptá sa: „Vy ste hrozný. Trocha úcty, ne? A vůbec, proč máte tak dobrú náladu?“ „Tož to máte tak. Toto je mama mojej roby. Celé dni sa flákala, nic robila a enem sekýrovala. Tož včil si ju dám do pršacích hodin a bude makať jak barvistá“