Zemědělství
Až do konce 19. století bylo hlavním a nejdůležitějším zdrojem obživy lidí na Valašsku zemědělství. Díky tomu se zde postupně v souvislosti s nárůstem populace zvětšovaly plochy orné půdy či pastvin. Ovšem převážně kopcovitý až hornatý terén s horší kvalitou půdy vedl k pracnému a zdlouhavému způsobu zemědělského hospodaření.
O kraji se tradovalo, že: „Zde končí chleba a začíná kamení“. Valaši pěstovali především obiloviny a okopaniny. Rolníci během 19. století začali orat pole těžkými železnými pluhy, které pronikaly hlouběji do hlíny a více obracely ornici. Díky tomuto mechanismu se na povrch polí dostalo více kamenů. Ty pak lidé skládali na hromady mimo ornou půdu. I dnes můžete v krajině nalézt staré mezi či hromady kamení, nazývaná „hromadiska“. Mimo jiné se v kraji také ujalo pěstování ovoce (převážně jabloňové sady).
Chov
Velká pozornost byla také věnována chovu dobytka či pastevectví. Pastevci ke svým chovům využívali horské i vysokohorské oblasti, které nebyly osídleny. Dále využívali louky, pastviny a ornou půdu, která nebyla díky špatné kvalitě půdy zemědělsky využívána. Chovali se převážně ovce, kozy a krávy. Hlavním důvodem chovu bylo maso, vlna a mléko.
Řemesla
Tento region proslavila soukenická výroba, hrnčířství a pozdější rozvoj papučářství. Vyráběli se samozřejmě také sýry, zpracovávala vlna a maso.
Těžba
Majitelé velkostatků profitovali z rozsáhlých lesních komplexů. Zaměřovali se především na lesní těžbu a prodej dřeva. Z toho důvodu později došlo k úbytku zemědělské půdy a zvětšování ploch lesa. Uhelný průmysl se zde objevil až později.
Kdo se do toho krásného regionu v dohledné době chystá, určitě bude chtít vědět, jací jsou Valaši obyvatelé, jakou mají povahu a co od nich máte čekat. Ale bát se rozhodně nemusíte!
