Valaši jsou na svou historii právem pyšní, a proto si udržují nejen své nářečí, lidové kroje, ale striktně dodržují některé z valašských tradic. Díky těmto dochovaným tradicím můžete nahlédnout do historie a představit si, jak se skutečně dříve žilo.
Začátek roku
Rok začíná tříkrálovou obchůzkou. Lidé se scházejí také na plesech, koštech slivovice či vína. Krásné jsou také tzv. „fašanky“. Fašanky lze pochopit jako masopustní karneval, jehož datum se řídí termínem Velikonoc. Po zmíněných fašankách nastává doba půstu.
Jaro
Po vynesení „Moreny“ (bohyně zimního slunovratu a zimy) odplyne zima i s nemocemi a začíná jaro. Velikonoce jsou na Valašsku jedny z nejkrásnějších tradic. V ulicích můžete potkat muže s řechtačkami, vsi jsou ozdobené bohatou velikonoční výzdobou. Na konci dubna se pak staví Májka (kmen stromů zdobený stuhami) jako symbol vítání jara. V předvečer prvního máje se koná pálení čarodějnic. Následně se konají hody, na nichž se schází celá široká rodina i obec. Jsou svátkem náboženským i oslavou hojnosti a veselí.
Léto
Na přelomu jara a léta se začínají kosit louky. Okolo letního slunovratu přicházejí Svatojánské slavnosti, konají se poutě ke kaplím a mše. Léto je také ve znamení kulturních akcí (přehlídky umělců, řemeslníků a koncerty pod širým nebem).
Podzim
Podzim započíná Dušičkami. Významnou tradicí jsou také mikulášské obchůzky. Obce mají své specifické kostýmy. V domácnostech se v tento čas peče chleba a tradiční pochutiny, voní mošt, zelí a klobásy.
Zima
Rok končí adventem a Vánoci. Tento čas se prožívá v rodině i v obci. Lidé se scházejí ke zpívání u vánočních stromů, na adventních koncertech a v kostelích. V některých kostelích jsou vyřezávané betlémy. Některé spolky sehrávají betlémy živé. Po svátcích nastává Silvestr, kdy se lidé poslední den vydávají na procházky a schází se na kopcích u ohně a hodnotí uplynulý rok.
Valaši jsou hrdý národ. Hrdí jsou i na řemesla, která se též dochovala.
